První výstup na půdu Blízkého východu

Jsem v Sana’a čtvrtý den, takže už necítím ten lehký pach močky, který mě šimral v nose po příletu. Máme se tady s Katkou jako princezny. Bydlíme v bytě další české dobrovolnice Zuzky, která je tu už 2 měsíce. Narozdíl od nás neměla začátek tak snadný. Přijela do Sana’a sama a z UN se jí nikdo nevěnoval tak jako nám, a to ohledně práce i bydlení. Nás první den z hotelu vyzvedl sám Mushtaq (UNV asistent) a za ručičku nás dovedl i do banky, kde jsme si otevřely dosud prázdný účet. Prošly jsme různými briefingy a to je zatím všechno, protože čtvrtek a pátek je tady v Jemenu víkend a tato sobota je volná jako náhrada za 1. květen, jenž připadl na den pracovního volna. Ó, jak civilizovaná země!

Stejně jako u nás je pátek malá sobota, i tady se už ve středu odpoledne všichni pakovali na víkend. Takže k práci jsme opravdu zatím ani nečuchly a užíváme si aklimatizaci. Ta je skutečně nutná, protože Sana’a leží asi 2000 metrů nad mořem. To má spoustu výhod: není tu malárie, neb komár sem nedoletí; večer je docela chladno, což je úžasné; není tu všechna ta havěť, co by se jinak okamžitě vrhala na odpadky. Nadmořská výška má však i své nevýhody, například že po vyšplhání do třetího patra popadám dech, první noc jsem vůbec nemohla usnout a taky by mi prý měla začít téct krev z nosu, ale to zatím nenastalo. Zuzka říkala, jak těžce se tak vysoko plave. Po pár tempech prý byla schvácená. To jdeme dnes vyzkoušet na vlastní kůži, protože jsme pozvané k bazénu v jedné chráněné čtvrti pro lepší lidi. Bazén je určený jen rezidentům a jejich hostům, což budeme my. Naším hostitelem není nikdo jiný, než synovec ministerstva životního prostředí, se kterým pak budu pracovat na projektu. Tak moc nevím, zda půjdu do plavek. Je lepší, aby mě nejdřív poznal v bikinách, anebo místním baltó, což je nařasený široký kabát dlouhý až na zem?

Kromě nadmořské výšky jsou v Sana’a téměř denním koloritem výpadky elektřiny. Ty trvají od několika minut až po x hodin. Přicházejí v ty nejnevhodnější okamžiky, například 30 minut před začátkem večírku s promítáním filmu. A to byl večírek, který musel být už jednou kvůli výpadku proudu odvolán. Anebo v supermarketu. Ale tam teda hned naskočil generátor. Jediným, kdo s proudem problémy nikdy nemá, je velká mešita. Její minarety svítí a blikají do dáli bez ohledu na stav sítě. Mikrofony při azánu (volání k modlitbě) fungují spolehlivě, i když okna ve čtvrti náhle zhasnou. Nedivila bych se, kdyby mešita měla výkonnější generátor než nemocnice.

Připojuji svou fotku z cesty do obchodního centra Šumajlá.

Masa lama,

Bohdana

PS: Do bikin jsem nakonec šla, neboť se jednalo o venkovní bazén obehnaný vysokou zdí, v němž se cachtalo pár amerických rodin obývajících čtvrť pro lepší lidi. Esám tam byl jediný místňák a se svou squashovou raketou a šortkami po kolena se to snažil maskovat. Při hovoru s námi se v bazénu drbal na koulích, no prostě jako evropský muž...