Život v Sana’a: jako doma

 

Po 14 dnech života v hlavním městě musím vyjádřit silný údiv na tím, že Jemen patří mezi nejchudší státy světa. V Sana’a to tak teda rozhodně nevypadá. V obchodech se dá k mému překvapení koupit skoro všechno, co u nás. Supermarket nabízí potraviny všeho druhu včetně špaget, másla, bílých i tmavých baget, sójové omáčky, olivového oleje...

Prostě jsem tady skoro nemusela změnit svůj stravovací režim. Ráno si tak jako v Čechách dávám müssli s mlíkem nebo jogurt, k večeři bagetu se sýrem, olivy, zeleninu. Oběd probíhá obvykle v místňáckém duchu a zatím jsem neměla jídlo, které by nebylo výtečné. Přešaltrovala jsem na masožroutství, protože takové v rozpáleném rendlíku bublající fahse z jehněčího masa s nazelenalou krustičkou z pískavice řeckého sena (fenugreek) se nedá odolat.

Zahraniční potraviny typu jogurty Danone, konzerva tuňáka James Cook (nebo jak?) či Nescafé jsou sice dražší než potraviny místních značek, ale je prostě dobrá zpráva, že se tu dají běžně koupit. Až nás po pár měsících chytne absťák, budeme si moct snadno spravit chuť. Dokonce tu mají i chipsy Lays! Bohužel ne moji oblíbenou příchuť Fromage, ani Spring Onion, zato tu regálům vévodí French Cheese, což je na mě trošku moc syntetické a smradlavé.

Stejně tak v oddělení drogerie by člověk málem zapomněl, že je tisíce kilometrů od domova. Jemenci používají stejné značky jako my, mají tu můj oblíbený Garnier i Štěpánovu milovanou ústní vodu Listerine. Jediné, co se tu fakt nesežene, jsou tampóny. Pořád ještě věřím, že tu natrefím i na roztok na kontaktní čočky. Pro něj asi budu muset spíš do lékárny. Na Hadda Street chodím kolem jedné, která z dálky vypadá spíš jako luxusní kosmetické studio.

Vůbec se můj život tady nedá srovnat s Indonésií. Tam jsme pořád jedli rýži s vařenými zelenými listy a olivový olej byl nejcennějším úlovkem z „toko bule“ (doslovně obchod pro bílé). Tady v Jemenu mám v ledničce velmi podobné věci jako v Praze, doma máme EVROPSKÝ záchod, myjeme se pod SPRCHOU, z níž teče TEPLÁ voda. Na ulici potkávám lidi ve značkovém oblečení, holky spolu chodí nakupovat do Rugby store.

Tak jak je teda možné, že je Jemen jednou z nejchudších zemí světa? Mimo Sana’a to asi musí vypadat úplně jinak, aby po zprůměrování tahle země klesla až na dno žebříčku bohatství. Na venkově musí lidé žít snad jen z prachu.